!!Za čo trhám ruky, nohy, hlavy!!
Za reklamy!
Za blbé komenty typu: ,,Si blbá, čo to píšeš za blivajzy a ty nevieš vôbec písať." Beriem kritiku, ale len rozumnú. Blog obsahuje yaoi(boys love)
Kopírovanie. Autor tohoto blogu som JA (pri hrách spoluautory) a tak to prosím rešpektujte.
Zatiaĺ všetko, časom ma určite niečo napadne :D
Vaša Tsuky

5. kapitola

25. října 2012 v 16:31 |  Za lásku sa bojovať oplatí (s Myst)(yaoi, činné)
A pokračujeme. Ja aj M by sme boli rady keby ste nechali komentS vyplazeným jazykem


Kaito: M- chan
Akio: moja maličkosť


Akio: ,,Ach," vyrazím zo seba. ,,Zajra nevstaneme," upozorním ho.
Kaito: Pohltím ho do úst a tím umlčím všechna jeho slova. Zpod matrace vytáhnu malou tubičku z gelem a trochu si vymáčknu na prsty, kterými zamířím k Akiovu zadečku.
Akio: a ja mám ísť zajtra do školy. Uff, prestanem myslieť na to stádo papekov a užívam si Kaitove laskanie.
Kaito: Vsunu do něj jeden prst a pomalu jím začnu pohybovat. Když na něj začne přirážet, vsunu do něj druhý a potom s třetím ho začnu roztahovat. Musím si dát pozor, aby nevyvrcholil předčasně, je vyburcovaný na maximum.
Akio: ,,No tak, vraz ho tam," zanariekam vzrušene.
Kaito: Přestanu ho laskat a nanesu si gel na svoje vzrušené mužství. Špičkou se dotknu jeho vstupu. Zmučeně zasténá. Začnu do něj vnikat a přitom ho držím za boky, jinak by začal okamžitě přirážet. Cítím, že chce dosáhnout vrcholu.
Akio: Prirazím ku nemu bokmi. Viac nepotrbuje a začne do mňa prirážať. Keď je skoro hotový vezme ma do ruky a začne spracovávať. Vyvrcholme spolu.
Kaito: Vystoupím z něj a lehnu si vedle, kde oddechuju a uklidňuju svoje tělo z doznívajícího orgazmu. " Jsi dokonalý milenec Akio," pohladím ho po tváři. Otřu nás ručníkem, který hodím k nohám postele." Ehhh, jsem příjemně unavený," protahuju se.
Akio: ,,A ja mám zajtra školu...uff natiahnem budík." Keď to urobím stulím sa mu do náručia a zaspím.
Kaito: Neřekl mi, že chodí do školy. Aspoň ho tam ráno odvezu... Přitisknu si ho k sobě a po chvíli taky usnu. Zdá se mi to jako pár minut, než uslyším otravný zvuk budíku.
Akio: ,,Božeee, rve mi to uši." Schúlim sa pod perinu a čakám kedy to skončí.
Kaito: Natáhnu se přes Akia a vypnu tu otřesnou věc, která kazí lidem náladu hned po ránu. " Musíš do tí školy chodit?" zamumlám rozespale.
Akio: ,,Musím." Pobozkám ho a vybehnem do kúpeľne. Vrátim sa a začnem sa obliekať.
Kaito: Když odejde do koupelny, vstanu a natáhnu na sebe boxerky. Dojdu do kuchyně a udělám mu snídani a svačinu. Teda, takovou rychlost s jakou se chystal do školy jsem jakživ neviděl.
Akio: Zídem dole. ,,Mmm, to vonia dobre."
Kaito: " Tak si sedni a nasnídej se," pobídnu ho a udělám mu ještě čaj.
Akio: Napvchám do seba raňajky, vypijem čaj a idem sa obuť.
Kaito: Sklidím ze stolu, vezmu klíče od auta a jdu za ním. " Hodím tě tam broučku," lípnu ho a vedu do garáže, kde se schovává tmavě fialová krásná alfa romeo
Akio: ,,ďakujem," poviem vďačne a nasadnem. Za okamih sme v škole. ,,Uvidíme sa." Dám mu pusu a idem do triedy.
Kaito: Počkám, než dojde do školy a pomalu se vydám zpět. Doma uklidím a nakonec se rozhodnu chvíli meditovat. Sednu si na koberec do tureckého sedu a začnu s mentální očistou. Fuj, to slovo nemám rád. Na povrch těla mi vystoupí ornamenty a lehce zazáří.
Akio: V škole sa celkom držím. Až cez poslednú prestávku ma skolí brat. Ledva sa dopotácam na záchody.
Kaito: Pohltí mě zvláštní pocit, který jsem ještě nikdy nezažil. Zaměřím svou mysl na ten zvláštní pocit, který mě dovede až k Akiovi, který je zřejmě zranění. Zakleju a ukončím proces očištění. Popadnu klíčky od auta a za chvíli si to ženu k místu, kde mi to ukázalo přítomnost Akia.
Akio: Bolestivo skučím na podlahe. Dávno zvonilo, ale ja sa nedokážem pohnúť. Snažím sa ho vypudiť, ale je silný.
Kaito: Se smykem zastavím před Akiovou školou. Nevím, co se děje. Snažím se ho najít podle duchovní síly, ale v tí spleti chodeb se ztrácím. " Akio!" Zavolám do prázdné budovy.
Akio: Pomaly strácam vedomie a nahrádza ho iné. ,,Nieee," skučím smutne.
Kaito: Několikrát volání opakuji, ale odpovědí mi je opět ticho. Přes to rozrušení se nedokážu pořádně soustředit. " Akio!" Vykřiknu v mysli a doufám, že umí přijímat myšlenky.
Akio: Cítim ako sa mi do mysli prebíja nejaká myšlienka ale neprebije jeho vedomie. ,
Kaito: " Sakra!" Nadávám jako špaček. Začnu otvírat každý dveře na který narazím, ale v tomhle labyrintu to bude trvat dlouho. Cítím, že je blízko, ale je to velmi slabý pocit. Někdo musí být u něj. Prudce udeřím do dveří vedoucích na záchod, kde ho uvidím, jak se svíjí na podlaze. " Akio," vydechnu.
Akio: ,,Kaito," zaskčím. Pozriem na neho jedným červeným akom. Druhé mám ešte normálne.,,Pomoc...prosím."
Kaito: Přejdu k němu. Je v takovém stavu, že nemůže zautočit, protože ho jeho bratr neovládl úplně. Sevřu ho v náručí. " Opusť Akiovo tělo," zasyčím mu do ucha. Pak se ho pokusím vypudit pomocí mysli. Akio sebou škube, ale jsem odhodlaný ho nepustit, nesmím. " No tak Akio, bojuj s ním, jsi silný." Cítím, jak se mi na kůži znovu objevují značky a díky nim můžu ještě hlouběji do Akiovi mysli, ve které se schovává jeho bratr.
Akio: Zaborím si tvár do jeho košele a snažím sa upnúť na jeho myseľ.,,Bolí." Po lícach mi stekajú bolestivé slzy.
Kaito: Trhá mi srdce, ho takhle vidět. Nemůžu ho nechat trpět. " Poslouchej mě démone. Uděláme dohodu. Opusť Akiovu mysl a přijď sem osobně. Tak se rozhodne o mém osudu," snažím se dohodnout úplně debilní obchod. Chci, aby přestal miláčka trápit.
Akio: ,,Nerob to," zaskučím ale to už brat návrh príme a zmizne. ,,Nemal si to robiť."
Kaito: "Nechci , aby se ti něco stalo," věnuju mu polibek a opřu ho ke stěně o kterou se opře. " Tvůj bratr, mi nic neudělá, neboj čumáčku."
Akio: ,,Ako vieš? On je strašne silný. Bojím sa o teba," fňuknem.
Kaito:Nemůžu mu říct, že jsem polodémon a ještě k tomu silnější než on. Mohlo by to vyvolat rozruch, kdyby se to ještě někdo dozvěděl. I když si myslím, že před jeho bratrem se budu muset proměnit. " Uvidíš," slíbím mu.
Akio: ,,Cjo," Povzdychnem si a chcem sa postaviť. Nohy mám ako želé tak padnem Kaitovy do náručia.
" Dávej pozot, cvrčku," zamračím se. "Radši zůstaň sedět, mohlo by to pro tebe být nebezpečné. Nevíš, kdy se hodlá tvůj bratr dostavit? "
Akio: ,,Neviem, ale dúfam že tak skoro to nebude." Pritúlim sa ku nemu.
Kaito: Sednu si vedle něj a vezmu ho do náruče. " Jak dlouho víš, že jsme manželi?" Snažím se odvést pozornost.
Akio: ,,Um...trklo ma to až vtedy, keď si začal hovoriť že cítiš nejaké puto."
Kaito: " Takže jsi byl taky... překvapený?" chvilku jsem hledal správné slovo. Cítím, že se pomalu něco přibližuje. Teď doufám, že to není Akiův bratr, protože bojovnost ze mě najednou opadla. Co když ho ztratím?
Akio: ,,Tak trochu. z počiatku som sa bál, že ma pošleš preč...lebo na to si mal právo ale potom som bol šťastný že si to nespravil."
Kaito: " Nemohl jsem tě nechat jít. Cítil jsem potřebu ochraňovat tě a taky milovat." Přisaju se jemně na jeho rty. Možná je to náš poslední polibek... Rychle vyženu zlé myšlenky z hlavy.
Akio: Niekto otvorí dvere. Miknem sa. Na šťastie je to učiteľ a...démon. ,,Padajte už," zamračí sa na nás. Prsebne pozriem na Kaita. Sám domov nedôjdem.
Kaito: Nelíbí se mi to. Nejjednodušší bude vyklidit pole. Vezmu Akia do náruče a přimknu si ho k sobě co nejtěsněji. Projdeme kolem toho muže až mi naskočí husina.
Akio: Usmejem sa. ,,Neboj ten ti nič neurobí. Keby chcel tak ma už dávno zabije. Je to môj triedny a poškole som bol už veľakrát."
Kaito: Přikývnu a jdeme dál Vyjdeme ze školy. Zase musíme přes ten zatracený park a zase se stmívá... Fakt si budu hlídat, abych byl doma vždycky za světla.
Akio: ,,Nikoho ncítim," poviem nádejne.Keď prídeme domv. Urobím úlohy a idem sa najesť.
Kaito: " Asi má tvůj bratr strach," zasměju se. Mezitím, co si Akio dělá věci já udělám v kuchyni jídlo a když dojde pstavím před něj plný talíř číny.
Akio: ,,Mňam," poviem s plnými ústami. Upracem riedy a idem si dať sprchu. Čakám, kedy príde za mnou.
Kaito: Omyju talíře a dám je na odkapávač. Vezmu dvě osušky a spodky od pyžama a jdu do koupelny za miláčkem. Nezamkl, to je dobrý začátek, asi čeká že přijdu. Rychle se svléknu a vlezu za ním.
Akio: Hneď sa ku nemu prisajem. Rukami mu behám po tele a dravo ho bozkávam. Už zase mám drápi a červené zuby. Ach, a tej energie je tiež nejako moc.
Kaito: Vidím, co se stalo za změnu, tohle tu bylo už jednou. Tak to vypadá na dlouhou noc, po který budu totálně mrtví. Začnu laskat jeho křehké tělo a opečovávat každý jeho kousek. Vsaju jednu bradavku a jazykem ji škádlím, zatímco druhou rukou šmejdím po jeho zádech a sjíždím níž k jeho zadečku.
Akio: ,,No tak, poď.." zachraptím vzrušene. Moja energia a nadržanosť ma idú rozthnúť.
Kaito: " Nebuď hr. Já vím, že se potřebuješ uvolnit, ale nechci ti ublížit, tak ještě chvilku počkej." Začnu si ho roztahovat trochu rychleji. Kdy je dost připravený, potřu si penis gelem a za stálého líbání do něj vstoupím. Téměř okamžitě začne přirážet a nechám se strhnout do nekonečného vítu milování.
Akio: Prirážam s ním a užívam si následné uvolnenie. Keď vylezieme zo sprchy hodím ho do postele a začnem znovu vzrušovať. Keď je tvrdý prudko na neho nasadnem. Trochu siknem bolesťou ale hneď začnem vysadávať.
Kaito: Leknu se, když zprudka dosedne. " Počkej, přestaň. Miláčku neubližuj si." Snažím se ho zarazit, ale nedá se. Polibky zasypávám jeho břicho a hruď. Rukou sjedu k Akiovu penisu a obtočím kolem něj prsty. Vykřikne slastí a po chvíli znovu udýchaně vyvrcholíme.
Akio: Unavene sa na neho zvalím. ,,Bolo to perfektné," vydýchnem. Na viec sa už nezmôžem.
" Jsi v pořádku?" Odhrnu mu z čela pramínek vlasů. Kývne a hlavu si položí na mou hruď. Cítím, jak se i zavírají oči, ale dřív než usnu, nás ještě očistím.
Akio: Zavriem oči a nechám sa uniesť do ríše snov.
Kaito: V noci se na chvíli probudím. Natáhnu se pro sklenici s pitím a půlku obsahu vypiju. Ještě zkontroluju Akia, který mi sladce spí v náruči a znovu usnu.
Akio: Pomrvím sa. Zdá sa mi hnusný sen ale nedá sa mi zobudiť.
Kaito: Nemůže to být ani hodina, co jsem usnul, když se mi Akio zachruje v náručí. Obočí má svraštělé a ve tváři tvrdý výraz. " Miláčku vzbuď se. Copak se ti zdá?" Zatřesu jím opatrně.
Akio: Chytím sa známeho hlasu. Pomaly otvorím oči. ,,Kaito..." stulím sa ku nemu. ,,Bojím sa."
Kaito: " Čeho miláčku. Zase tě ve snu napadl bratr?" Zamračím se. Vůbec se mi to nelíbí. Přitáhnu si ho výš k sobě a schovám ho v ochranné náruči. " nedovolím, aby ti někdo ublížil." Slíbím mu.
Akio: ,,Bojím sa že o teba prídem. Zdalo sa mi že...on ťa zabil.." Rozplačem sa.
Kaito: " Ššš," pohupuju s ním. " Nic mi neudělá. Nemůžu umřít, protože tě musím ochraňovat. To bych si na srdce nevzal. Kdybych tu nebyl, ublíží ještě tobě. Takže se mě tak lehce nezbavíš," políbím ho do vlasů.
Akio: ,,To som rád...milujem ťa." Zavriem oči a pomaly zaspím. Teraz už bez snov.
Kaito:" Já tebe taky." Počkám, než usne a pak až usnu i já. Do rána spíme už nerušeně. Akio ještě spí, tak ho nechám odpočívat a jdu do kuchyně udělat snídani.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Am Am | 28. října 2012 v 10:20 | Reagovat

*^* Kawaii
Nesmí mu ublížit >.<

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama